The news is by your side.

Putin káže i hrozí západu, měli bychom se bát

0 20

Russia's President Vladimir Putin gestures as he chairs a government meeting at the Novo-Ogaryovo state residence outside Moscow, June 25, 2014. The Russian parliament on Wednesday revoked the right it had granted Putin in March to order a military intervention in Ukraine, where Kiev is struggling with a rebellion by Russian speakers in the east. REUTERS/Alexei Druzhinin/RIA Novosti/Kremlin (RUSSIA - Tags: POLITICS TPX IMAGES OF THE DAY) ATTENTION EDITORS - THIS IMAGE HAS BEEN SUPPLIED BY A THIRD PARTY. IT IS DISTRIBUTED, EXACTLY AS RECEIVED BY REUTERS, AS A SERVICE TO CLIENTS - RTR3VOMH

V jihoruském Soči se uskutečnilo známé debatní fórum Valdaj, kterého se účastnil například i náš bývalý prezident Václav Klaus. Ten si zde, nijak překvapivě, povzdechl, že za všechno můžou „nešťastné ismy“, především pak multikulturalismus, enviromentalismus a homosexualismus. Intelektuální schopnosti Václava Klause už jsou zjevně vyčerpány, a pokud za současnými problémy světa vidí homosexuály, je to už zřejmě spíše na lékařskou diagnózu než na seriózní politickou analýzu. V Soči však promluvil také ruský prezident Vladimir Putin a znovu předestřel svůj pohled na současný svět. Západ by si měl více všímat toho, co Putin říká, protože se stále více ukazuje, že si tím připravuje půdu pro své budoucí kroky.

Jedním z hlavních motivů bylo obligátní lkaní nad rozpadem Sovětského svazu. Putin sice připustil, že k rozpadu kolosu došlo kvůli neudržitelnosti ekonomické a politické situace, ale jedním dechem prohlásil, že v tom měl stejně prsty západ, který rozhodně jen tak nečinně nepřihlížel sovětskému pádu. Ten pak označil za světovou tragédii, díky které 25 milionů Rusů ze dne na den skončilo jako cizinci v nově vzniklých státech. Nářky nad rozpadem Sovětského svazu jsou stejně obligátní, jako bizarní. Putin je pronáší velmi často a podle analytiků tím dává jasně najevo, že želí ztráty sovětského velmocenského postavení. Putin samozřejmě nepláče za komunismem, ale za tím, co Sovětský svaz představoval navenek. Silnou nebezpečnou zemi obklopenou pásem vazalských států, která díky jadernému arsenálu a nekonečně početné armádě může diktovat světu (nebo minimálně jeho velké části).

Ostatně přesně na tohle navázal Putin svým dalším výpadem proti USA a administrativě Baracka Obamy, kdy mu vyčítal projekt protiraketové obrany, která je namířena proti Rusku. Když odhlédneme od sémantické nesmyslnosti celého tvrzení (pasivní raketový systém sám o sobě nemůže nikoho ohrozit, pouze sestřeluje přilétající balistické střely), je vidět, že právě zde Kreml nejvíce tlačí bota. Instalování odpalovacích zařízení na protiraketové systémy v Evropě je něco, na co Rusko nemá žádnou odpověď. Američané jsou prostě technologicky dál a byli schopni vyřešit patovou situaci jaderného odstrašování tím, že vyvinuli systém schopný sestřelit balistické střely protivníka. Rovnováha je vychýlena a z toho má Putin obavy. „Cožpak nás to neohrožuje? Samozřejmě že ano! Mění to samu filozofii mezinárodní bezpečnosti,“ hřímal Putin v Soči. Ze tří vět přitom platí jen ta poslední. Mezinárodní bezpečnost skutečně může vstoupit do nové éry, kdy sami držitelé jaderných zbraní (ať už je to Rusko nebo třeba Severní Korea) nebudou moci automaticky počítat s tím, že jejich rakety budou děsit protivníky případně sloužit jako nástroj vydírání. To jsou pro Putina zlé zprávy, protože v nejbližších letech ne li desetiletích nebude mít Rusko na americký protiraketový deštník žádnou obranu.

Pak už se Putin věnoval ryze konkrétním věcem. Znovu přistoupil na zvrácenou argumentaci o Ukrajině, kde podle něj došlo k nelegitimnímu puči a díky němu je dnes celá země v chaosu a troskách (za což samozřejmě mohou USA). Stejnou argumentací bychom se také dobrali toho, že svržení carského režimu v roce 1917 bylo nelegitimní a tudíž je celé moderní Rusko nelegitimní. V historii prostě k převratům docházelo a dochází a samotný fakt, že lid někde někoho sesadí a nahradí někým jiným, nelze automaticky dávat do negativních konotací. Pokud lid sesadí krvavého diktátora, je to v pořádku. Pokud se naopak diktátorská chunta chopí násilím vlády nad demokratickou zemí, je to špatně. Jde o okolnosti nikoliv o samotný akt. Putin to samozřejmě velmi dobře ví, ale podobná argumentace se mu momentálně hodí do krámu jak v souvislosti s Ukrajinou tak kvůli angažmá v Sýrii. „Jsme proti takovýmto převratům bez ohledu na to, kde k nim dojde. V postsovětském prostoru je to absolutně nepřijatelné.“ Ano, v postsovětském prostoru. To je to samé jako v sovětském prostoru, je to zkrátka území, které si Putin nárokuje jako svou sféru vlivu.

Není žádným tajemstvím, že Putin se vrátil ke staré optice mocenských a vlivových sfér, která se zdála s pádem železné opony už definitivně překonaná. Rusko má své sféry vlivu, ovšem nikdo netuší, kam až sahají. V tomto ohledu bychom si měli položit otázku, zda je i Česká republika ve sféře vlivu Ruska, zda ji Putin považuje za součást postsovětského prostoru. Dá se docela dobře odhadnout, že ano. Pak ovšem nastává otázka druhá. Co to pro nás znamená? Jestliže BIS už celá léta varuje nad sílícím ruským vlivem, část sociálnědemokratických senátorů se chová, jakoby byli řízeni přímo z Moskvy a našemu prezidentovi ruský Lukoil zaplatil předvolební kampaň, je jasné, že jsme až po uši v problémech. Putin v postsovětském prostoru nedopustí převrat. A jako převrat, byť nevojenský, by mohl chápat například i to, pokud by v příštích volbách nevyhrál Miloš Zeman. Udělá jistě všechno proto, aby se tak nestalo. Další prezidentské volby budou pro nás naprosto klíčové.