Babiš je zahnaný do kouta, proto útočí na celý svět

Vysvětlování Čapího hnízda Andreji Babišovi zabralo v Poslanecké sněmovně více než dvě hodiny. Mimořádná délka projevu byla zjevně dílem jeho PR poradců, kteří mu pro tuto mimořádnou příležitost vypracovali rešerši na všechno a všechny. A Andrej Babiš pak dvě hodiny urážel, koho mohl, znectil odhadem kolem šedesáti konkrétních lidí. Politiky současné i bývalé, novináře, moderátory, podnikatele, dokonce i eurokomisařku Grässleovou. Asi stokrát zmínil arciškůdce Kalouska. Nit suchou nenechal ani na institucích jako je Česká televize a Český rozhlas, všechna média mimo jeho vlastních, neziskovky, hnutí, iniciativy, všechno špatně, všici kradnů. Výčet kauz byl úmorný, nekonečný, miliardy a stamiliardy létaly vzduchem a divák musel nabýt dojmu, že tato země je v pekle. Na konec asi pět minut Andrej Babiš pohovořil o Čapím hnízdu s tím, že je to kampaň, je to směšných padesát milionů, což ho jako miliardáře vůbec nemůže zajímat a farmu měly jeho děti. Že lhal, prý musí každý rodič pochopit, protože jeho rodina je vytrvale šikanována a teď to zjevně bude ještě horší.

Všechno to byla jen kouřová PR clona, aby pod dojmem miliard a hodiny trvajících litaniích o pětadvaceti letech neustálého kradení, vypadal problém jeho farmy směšný a nepodstatný. Což ostatně neváhal asi dvacetkrát zopakovat společně s výzvami, že měl napřed být dávno zavřen ten nebo onen. Na následné dotazy a vystoupení opozice už Babiš neřekl nic, celá Mimořádná schůze ke kauze Čapí hnízdo vyšuměla kolem deváté večer do ztracena. Sobotka Babiše podržel, což avizoval už dopředu, takže s vládou se neděje nic.

Babiš je ovšem zjevně v úzkých. Možná vůbec poprvé za celou jeho politickou kariéru nejdou věci tak, jak je on sám naplánoval. Je zvyklý být hybatel, který si určuje, co bude a co nebude. Jeho vůli se musí podrobit vše. V politice to na rozdíl od byznysu ne vždy jde, proto ho demokracie tak strašně irituje. Najednou tu musí cosi vysvětlova, jako živé štíty použít své vlastní děti, vysvětlovat, proč lhal celému národu. Bylo vidět tu nenávist. Všichni, kdo podle jeho názoru tvoří opozici vůči němu, byli zmíněni a dehonestováni. Babiš zatroubil k útoku proti všem. Do kouta ho nezahnal Kalousek, Fiala nebo třeba Moravec, ale všichni tihle lidé dohromady. Tohle jim, celému světu, Babiš nehodlá odpustit.

Jenže celá věc je pro něj mnohem větší problém, než to vypadá. Kolem kauzy je policejní vyšetřování. Tam asi nic dramatického neproběhne, protože Babiš bude schopen policii nasměrovat do správných mezí. Vliv i páky na to nepochybně má a nepochybně je také využije. Otevřeně už se mluví o tom, že Lenka Bradáčová má s ministrem financí vynikající vztahy a mohlo by se to případně projevit i v práci státních zástupců, kteří případ dozorují. Kam ale Babišova chapadla nesahají, je Brusel a OLAF, úřad pro vyšetřování podvodů. Tristní bylo jeho konstatování, že eurokomisařka Ingeborg Grässleovou je proti němu, protože nemá ráda celou Českou republiku. Nenávidí tuto zem, protože naslouchá anonymním českým udavačům. Tohle už je až Urválkovská rétorika, kterou si rozhodně nemůže ministr financí dovolit. Ukazuje to na jeho Achillovu patu. Pokud OLAF konstatuje, že došlo k podvodu, bude to zlé. Zatímco tuzemskou policii samozřejmě může nařknout, že slouží Kalouskovi nebo Bakalovi a dokonce se najde dost lidí, kteří by tomu věřili, o evropských kontrolních orgánech to jaksi říct nelze. Aspoň ne tak, aby u toho člověk nevypadal jako blázen. A právě tak Babiš vypadal, když objasňoval temné pohnutky Grässleové.

Šance, že OLAF nakonec k nějakému závěru o podvodu dojde, je poměrně značná. Skandál a nové informace, které se kolem kauzy vynořily, určitě byly zaznamenány i v Bruselu. Pokud byl případ náhodou brán jako jeden z mnoha (což podle samotné eurokomisařky není pravda), pak nyní je jasné, že k podivnému a účelovému jednání nepochybně došlo. OLAF je Damoklův meč nad Babišovou hlavou.

Babiš si je tohoto faktu vědom, ale jeho možnosti jsou omezené. Sice nechal pokoutně zjišťovat, co na něj OLAF má, ale i tahle akce mu příliš nevyšla, když se vše provalilo. Nepomohou ani právníci, kteří ho zázračně vysekali z obvinění ze spolupráce s StB. OLAF není soud, s právníky se nebaví a šetří vlastními metodami. Je velmi těžké ho jakkoliv ovlivnit. To vše je důvod, proč Babiš ztrácí nervy a jako krysa zahnaná do kouta útočí na všechny kolem.

Proč vlastně Čapí hnízdo vzniklo? Je pravda, že padesát milionů je směšná částka v miliardovém impériu. Sám Babiš i jeho apologeti se tímto argumentem velmi často ohánějí. Proč by to, proboha, druhý nejbohatší muž v republice dělal? Je to jednoduché. Protože musel. Jeho instinkt dravce mu to velí. Žralok také pozře i titěrnou rybu, pokud může. Prostě to šlo, nabízelo se to. Padesát milionů leželo na stole. Babiš je mohl zaplatit ze svého, mohl takto udělat celou farmu. Ale kdyby takto fungoval, nikdy by se miliardářem nestal. Warren Buffet, jeden z nejbohatších lidí světa, kdysi řekl, že není možné bohatnout na ohromných obchodech každý den. Je ale nutné každý den dělat malé dobré investice. Bohatství vzniká ze stovek Čapích hnízd, ne z jedné velké šťastné trefy. Na jedné pracovní poradě to Babišovi prostě někdo vysvětlil, že se to dá udělat takto. Babiš na to kývl a odškrtl si jednu z mnoha položek. Nebyl v politice, neřešil jakékoliv aspekty mimo zisku a vlastního prospěchu. Nenapadlo ho ani ve snu, že jednou bude v pozici, kdy se bude muset obhajovat před celým národem. Nechápe, že z politiky odcházeli lidé kvůli odklánění peněz pro manželku, podivných půjčkách, neprokázaných příjmech na byt… Mluví o kampani, o honu na svou osobu a možná má pravdu. Ale on hodil ohařům tučnou kost v podobě podvodu a následných lží. Nepochopil, že na politiky jsou kladeny jiné nároky, než na podnikatele. A i na podnikatele platí české a evropské zákony. Babiš musí z politiky odejít, protože není schopen pochopit fungování právního státu a demokracie. Stát prostě není jeho firma.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.